Český rybářský svaz, z. s., Středočeský územní svaz

publikováno: 26.03.2024

Zprávu o činnosti Středočeského územního svazu přednesl na konferenci předseda Dušan Hýbner.

Ten se v úvodu věnoval složité situaci kolem nás (válka), která nám zdražila energie, pohonné hmoty, dostavila se inflace, což zasáhlo každého občana ČR a pochopitelně i činnost našeho územního svazu.

Navíc do toho všeho vstoupilo i zvýšení ceny povolenky a členské známky. „Cena územní povolenky 1 400 korun již byla neudržitelná, navíc došlo ke zvýšení členské známky a pro letošní rok se cena územní povolenky zvýšila o dalších 200 korun na 1 700. Tím jsme řadu našich členů postavili před dilema, zda si už tak v napnutých domácích rozpočtech mohou ještě náš koníček dovolit,“ uvedl předseda SÚS.

Přiznal, že výbor stál před rozhodnutím buď cenu nezvyšovat, což by ovšem znamenalo pokles všech aktivit, které náš územní svaz pro své členy dělá a vyšší náklady pro naše místní organizace, nebo jít druhou cestou zvýšení cen povolenky a zachovat vše, nač si naši rybáři za ty roky zvykli.

„Tím mám na mysli především zarybňování našich revírů a vodních ploch tak, aby po celý rok byly atraktivní, abychom zachovali maximální podporu našim rybářským kroužkům, mládeži, sportovcům, abychom byli, jako územní svaz, připraveni pomoci našim místním organizacím s neočekávanými událostmi a měli prostředky na údržbu revírů a vodních ploch,“ řekl Dušan Hýbner s tím, že se výbor rozhodl pro druhou variantu.

Jak ceny letěly nahoru dokumentoval na cenách za násady, které za poslední dva roky stouply o 6 milionů korun a v loňském roce bylo vydáno rekordních 46,7 milionu korun bez nákladů na režii. „Tady vidíte, že jsme s cenou územní povolenky museli zahýbat, protože nechceme z našeho způsobu zarybňování slevit a ani z dalších investic, neboť stále pro mě a členy našeho výboru platí tři základní pilíře našeho hnutí, které musíme podporovat,“ uvedl s tím, že oněmi pilíři jsou nákup nových vodních ploch, atraktivní revíry v každou roční dobu a péče o děti a mládež.

Přesto všechno vyzdvihl, že územní svaz si ekonomicky stojí dobře, což dává klid do budoucna. Zvyšuje se hodnota jak nehmotného, tak i hmotného majetku SÚS, která dohromady na konci loňského roku činila 72 mil. korun a územní svaz za rok 2023 hospodařil se ziskem 16 606 776 korun před zdaněním.

Připomněl, že ÚS koupil rybník Schořov a před několika týdny nádherný rybník Světlá u Světlé nad Sázavou a popsal strategii při nákupu nových vod, kdy rozhoduje nejen cena, ale i zázemí, tzn. možnost zakoupení pobřežních pozemků případně přístupové cesty. „Chceme eliminovat vše, co by v podstatě devalvovalo naši investici a omezovalo výkon rybářského práva,“ poznamenal.

„Jsem rád, že se chováme ekonomicky zodpovědně a jsme aktivní v investicích, to je totiž jediná cesta, jak zůstat ekonomický silným a soběstačným územním svazem, který si zároveň může dovolit i nadstandardní věci,“ uvedl předseda SÚS a vyjmenoval např. vícezarybnění revírů ve společném rybolovu ve výši 3,8 mil. korun, vybavení MO technikou (notebook, tiskárna, čtečka) pro práci v RIS za 3,1 mil. korun, schválení mimořádného finančního příspěvku pro všechny místní organizace našeho územního svazu ve výši 30 korun za každého řádně zaevidovaného člena v RIS atd.

Rovněž se zmínil o Fondu na nákup vodních ploch a pozastavil se nad tím, že pravidelně přispívají menší organizace, které finančních prostředků nemají nazbyt. Přitom Fond jasně prokázal, že může pomoci.

Neopomněl ani RIS, který je podle příliš robustní a řadu funkcionalit územní svaz ke svému životu nepotřebuje, vedou spíše k centralizaci a k oklešťování samostatnosti a suverenity, na kterých právě náš územní svaz, vzhledem k postavení našich místních organizací, stojí. I přesto poděkoval všem MO, které se do RISu zapojily a pracují v něm.

Zároveň delegátům velmi podrobně vysvětlil situaci kolen odmítnutého druhého dodatku na zvýšení ceny RIS a dodal: „Nehodláme peníze nás všech dávat někam, aniž bychom znali, jakým způsobem tam finanční toky procházejí, jak, a za co jsou vynakládány, a to vše je zahaleno pod rouškou obchodního tajemství a podepsané mlčenlivosti.“

Ve svém projevu hovořil i o členské základně, kdy dochází k mírnému poklesu dospělých členů, když za loňský rok ubylo oproti předchozímu roku 195 členů a ke konci roku 2023 tak měl SÚS 35 553 dospělých rybářů.

„Osobně jsem propad očekával mnohem větší s ohledem na to, jak nám stárne naše rybářská populace a v jaké složité situaci kolem nás se nacházíme, o níž jsem mluvil v úvodu.

Potěšitelné je, že počty dětí a mládeže každým rokem rostou. K prosinci loňského roku jsme měli 4 816 dětí a 1 110 mládežníků, což je výsledkem skvělé práce našich vedoucích v rybářských kroužcích a péče, kterou místní organizace výchově mladé generace věnují,“ pravil Dušan Hýbner.

Velmi ocenil práci vedoucích rybářských kroužků. „Máme nápadité vedoucí, kteří pro děti připravují program tak, aby je to u nás bavilo. Takže s nimi chodí na výlety s rybářskou tématikou, navštěvují výstavy, muzea, zapojují je do výlovů, ukazují jim práci na sádkách, pořádají besedy s členy rybářské stráže nebo úspěšnými sportovci, celovíkendové akce nebo tábory. Toho si nesmírně cením, neboť vím, jak velkou odpovědnost při těchto akcích na sebe vedoucí berou.“

Územní svaz v tomto směru nestojí stranou, připravuje řadu propagačních materiálů, na začátku školního roku podporuje činnost kroužků tzv. startovacím balíčkem, jenž obsahuje výukové materiály, věnuje na náborové závody, které kroužky nebo MO organizují, poháry a propagační předměty. Finančně podporujeme náborovou akci Ve vodě nežijí jen vodníci, finančně podporuje soutěže o nejlepší kroužek roku a vedoucí roku, včetně soutěže Skokan roku.

Další část jeho vystoupení patřila zarybňování revírů a vodních ploch, kdy územní svaz za posledních šest let investoval do násad 245,5 milionu korun a poslední dva roky cena násad nejde pod 40 milionů korun ročně a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl změnit.

„I přes rostoucí ceny, jsem rád, že překračujeme zarybňovací povinnost v počtu vysazených ryb například štik, candátů, parem, podouství, ostroretek, pstruhů obecných a jsme schopni atraktivní cenou podporovat vlastní výrobu našich místních organizací,“ uvedl.

Rovněž připomněl prováděné kontroly výlovů, přejímky násad a vysazení, jak u externích dodavatelů, tak i u našich místních organizací, které provádí většinou členové hospodářského odboru SÚS, výboru SÚS či technik našeho územního svazu. „Vím, že nám to někde příliš velkou popularitu nepřináší, ale výsledky jsou doložitelné. Chceme vědět, že to, co zaplatíme, bylo skutečně dodáno a vysazeno.“

Zastavil se i u společného projektu se Středočeským krajem na vysazení pstruhů obecných do vytipovaných středočeských pstruhových revírů. Za poslední tři roky bylo nejen díky tomuto projektu, vysazeno do našich potoků přes 150 000 kusů této nádherné původní ryby.

Zmínil také každoroční vysazení úhořího monté, které se pořizuje z dotace Evropského fondu rybářství s tím, že od příštího roku chce ÚS již jen vysazovat odkrmené úhoře. „Bude to logisticky náročnější z hlediska rozvozu, ale výrazně efektivnější v návratnosti a jejich přežití.“

Posteskl si nad marným bojem s rybožravými predátory, když každým rokem rostou odhadované škody na rybí obsádce, které v roce 2022 dosáhly 77 milionů korun a v loňském roce 62 milionů korun. Tradičně největší odhadované škody způsobují tažní kormoráni, následuje vydra, která populačně nabývá na síle a volavka. Velkou hrozbou do budoucna se stává morčák, který decimuje zejména mladší ročníky ryb na středně velkých tocích a nelze zapomínat na zvyšující se stavy nutrií a bobrů, jež způsobují obrovské škody na stabilitě břehů a hrází.

Co se týče úlovků, tak ty v posledních letech zůstávají na stejné úrovni, v průměru 200 000 ks ulovených ryb ročně. Je to pokles oproti předchozím letům, který je způsobený především zvýšenou ochranou ryb a pak čím dál populárnějším způsobem lovu „Chyť a pusť“, na který přechází většinou mladší generace rybářů. Mezi úlovky na mimopstruhových revírech vévodí kapr, následovaný bílou rybou, cejnem a štikou s candátem.

Naopak nárůst je na pstruhových revírech, do kterých však výrazně promlouvá pstruhový režim na vodních plochách Dvorce a Božkov a zavedení vyhrazeného období pro muškaření a přívlač na pískovně. Nejčastěji lovenou rybou je pstruh duhový.

Rozhovořil se také o ochran revírů, v loňském roce bylo v SÚS evidováno 993 členů rybářské stráže, kteří během roku 2023 zadrželi 194 povolenek a 78 pytláků, což je u pytláků historicky nejvyšší počet od roku 2006, kdy jsou tyto statistiky sledovány. 

„Důvody takového stavu spatřuji především ve zvýšené kontrolní činnosti RS, která často velmi úzce spolupracuje s Policií ČR, ve zvýšeném výskytu cizinců, kteří si v řadě případů s nějakými předpisy hlavu nelámou a konečně také rybáři začínají chápat, že ochrana revírů je i jejich záležitostí a často RS upozorňují na ty, kteří nám všem škodí,“ řekl předseda.

Ve sportovní činnosti za uplynulé dva roky ocenil především muškaře a přívlačáře s tím, že je mezi nimi řada velice talentovaných závodníků a rovněž také ertéčkáře Tomáše Spáčila, jehož označil za prototyp ideálního sportovce, který si uvědomuje, že není důležitý jen výkon, ale že k tomu patří věci jako propagace či pomoc mladší generaci.

Vysoce ocenil přínos handicapovaných rybářů, a především práci funkcionářů MO Kladruby za to, jak se o handicapované sportovce starají, jak organizují závody, a i domácí šampionát a v neposlední řadě ocenil jejich každoroční účast na rybářském veletrhu FOR FISHING. Stejně tak vyzdvihl i výkony handicapovaných rybářů, vždyť reprezentační tým patří mezi šest nejlepších na světě.

Potěšení pak vyjádřil nad charitativní činností celého územního svazu. „Pomoc druhým prostě k našemu územnímu svazu dlouhodobě patří a jsem za to na nás hrdý,“ uvedl.

Závěrem poděkoval za uplynulou dvouletou práci kolegům ve výboru, celému sekretariátu, územní dozorčí komisi a k odborům, jež v rámci našeho územního svazu pracují.

„Chci vám všem poděkovat za dosavadní spolupráci. I když jsme často pod tlakem mnoha událostí a umíme si některé věci ostře „vyříkat“, je to vždy v zájmu Středočeského územního svazu, našich místních organizací a členů.“

Poděkoval rovněž funkcionářům v místních organizacích, za práci, kterou odvádí pro zajištění chodu organizací, a která se promítá v celém našem územním svazu.

Poděkování tradičně zamířilo i k našim partnerům, mezi které patří Ministerstvo zemědělství, Středočeský kraj, Maso Třebovle a Mivardi.

„Za sebe vám mohu slíbit, že i nadále budu dělat vše proto, aby náš územní svaz byl suverénní, soběstačný, nezávislý. Z toho neustoupím,“ dodal na závěr Dušan Hýbner.

(šam)