Zpráva o činnosti odboru čistoty vody a životního prostředí SÚS 2017

Odbor se sešel dvakrát, a to v měsíci červnu a prosinci se slušnou účastí. Nezúčastnění členové komise se řádně a včas omluvili. Program jednotlivých schůzek s písemnými materiály a CD byl omluveným členům komise zaslán poštou.

Odbor projednal bez připomínek:

  1. Zpráva o činnosti odboru ČV a ŽP na rok 2016
  2. Plán práce na rok 2018

Zástupci odboru se zúčastnili v roce 2017 odborných seminářů souvisejících s činností odboru. Z každého semináře byla zpracována krátká informační zpráva doplněná získanou elektronickou prezentací jednotlivých přednášejících.

Semináře:

A. Seminář „Rybníky 2017“ pořádaný dne 15. – 16. 6. 2017 v areálu ČZU Praha. Byl zaměřen na historii a současný vývoje rybnikářství v českých zemích. Byly tam vyhodnoceny související technické a administrativní reálné skutečnosti.

B. Seminář „Vydra 2017“ pořádaného dne 9. 9. 2017 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Byl zaměřen na stav populace vydry říční, vývoj škod na rybí obsádce a problém vymáhání škod způsobené tak zvaně „zvláště“ chr. druhy živočichů.

C. Seminář „Problematika břehových porostů vodních toků a doprovodných porostů vodních děl“ pořádaný dne 18.12. 2017 v Praze.

Pozornost odboru je trvale věnována problematice rybožravých predátorů. Odbor se zabývá celoročně kormoránem velkým, vydrou říční, norkem americkým a volavkou popelavou. Nejvážnější situace je u kormorána velkého, počet zimních hostujících ptáků na tekoucích vodách stále mírně narůstá. Odbor, vyhodnotil a zpracoval „Zimní sčítání kormorána velkého v roce 2016 – 17 na mimopstruhových revírech ČRS SÚS. Je potěšující, že se podařilo zvýšit výměru pozorování obhospodařovaných revírů na 2 021 ha. Bohužel, naše ztráty na rybí obsádce tekoucích mimopstruhových vod se navýšily skoro o 23 %. Proto pro zimu 2017 – 18 odbor připravil a schválil metodiku sčítání kormorána velkého na nocovištích pro mimopstruhové revíry.

Musím konstatovat, že při jednání o rybožravých predátorech, se v ČRS opakovaně potýkáme s problémem výkladu vzniku škody na tekoucích vodách. MZe vyčlenilo určitou finanční částku pro ČRS na pokrytí škod kormoránem velkým. Finanční prostředky se nerozdělují dle počtu výskytu predátora, ale dle výměry vodní plochy jednotlivých uživatelů rybářských revírů. Roztříštěnost našich MO, liknavost a administrativní náročnost nám v tomto roce neumožnila zcela vyčerpat přidělené prostředky.

Doposud nebylo nalezeno oboustranně přijatelné řešení problému s vydrou říční mezi ČRS, ochranou přírody a státními úředníky. Vydra, se v současné době nejen hojně vyskytuje na MP tocích, ale nepříjemně zatěžuje i pstruhové revíry. Pro jednání s výše jmenovanými nemáme k dispozici odpovídající dokumentaci o výskytu a predaci na MP a PR. Odbor po diskuzi je přesvědčen o nutnosti vypracovat metodiku sledování výskytu vydry říční na našich revírech ve spolupráci s HO. 

Nedaří se zamezit technickým úpravám koryt vodních toků a nadměrným odběrům vody MVE. Dodržování pravidel v této oblasti je záležitost státní správy, vodního hospodářství a ochrany přírody, kteří většinou neberou stanoviska ČRS v úvahu.

Koncem měsíce září 2017 byla opět dosazena již počtvrté další dvouletá populace lipana podhorního do vybraných MP a P revrů. Tímto chci poděkovat panu předsedovi Hýbnerovi za získání poměrně vysoké finanční dotace na nákup předmětného lipana podhorního od paní hejtmanky Středočeského kraje.

Odbor vypracoval a nechal schválit výborem SÚS „Projekt vysazení pstruha potočního do mimopstruhového revíru 411 079 SÁZAVA 8- MO Soutice. Odbor ČVŽP považuje za vhodné, aby byla místní obsádka podpořena vysazováním původních pstruhů obecných. Předmětný revír se přes svůj mimo pstruhový režim vyznačuje relativně chladnou vodou s odpovídajícím obsahem kyslíku umožňující život salmonidů, kteří se zde vyskytují. Celý revír je dlouhý 9 kilometrů a má výměru 25 hektarů. Dno revíru je štěrkopísčitokamenité s přirozenou vodní rostlinnou vegetací. S ohledem na globální klimatickou změnu, která je příčinou vysychání menších pstruhových vodotečí, doporučujeme zaměřit pozornost na vhodné střední a větší mimopstruhové toky s odpovídajícím kvalitním životním prostředím pro pstruha obecného.

Možnost zřízení tůněk na říčce Šembera 1 – revír 413032 se neuskutečnilo. Bohužel v roce 2017 bylo na tomto PR v důsledku sucha tak málo vody, že to nemělo smysl. Odbor se bude dále snažit dokončit přípravu technické dokumentace pro tento záměru.

Odbor v roce 2016 finančně podpořil zajímavý projekt ČSOP Radhošť „Vliv technických úprav na rybí společenstva malých vodních toků“. Tato studie by měla objasnit vliv technických úprav malých toků pro zvláště chráněné druhy jako je vranka obecná a hospodářsky významného pstruha obecného. Jak nás informoval Ing. Miroslav Kubín Ph.D v roce 2018 by měl ČRS  v této věci dostat odborný podklad pro jednání s „przniteli“ malých, především pstruhových toků.

Závěrem této zprávy chce odbor ČV ŽP poděkovat všem kolegům z dalších odborů za celoroční spolupráci. 

Za odbor ČV ŽP zpracoval ing. Tomáš STRAKA